Pro rok 2026 se zvyšují minimální zálohy OSVČ na sociální a zdravotní pojištění. Jaké částky aktuálně podnikatelé zaplatí a od kdy je třeba výši záloh upravit?
Co si z článku odnést:
Pracovat takzvaně sám na sebe přináší svobodu, zároveň však i řadu povinností. Jednou ze základních jsou povinné platby pojištění a daní. Jako OSVČ se musíte sami postarat o správnou výši odvodů, průběžně hlídat termíny plateb a provést roční zúčtování. Odvody ovlivňují nejen cash flow, ale mají také přímý dopad na budoucí výši starobního důchodu.
„Zatímco za zaměstnance odvádí povinné zálohy na zdravotní a sociální pojištění přímo zaměstnavatelé, OSVČ se o platbu těchto odvodů musí postarat sami. Na začátku nového roku musí zbystřit především ti živnostníci, kteří dosud platili zálohy pouze v minimální výši. Na začátku roku totiž dochází ke zvýšení těchto minimálních částek a je tedy nutné upravit výši odvodů,“ upozorňuje Miroslav Majer, CEO fintech startupu hyponamíru.cz.
Mezi základní povinnosti OSVČ patří platba povinného pojištění a daní. Zdravotní a sociální pojištění je placeno formou měsíčních záloh a jednou ročně po podání Přehledu o příjmech a výdajích (pozn. tento dokument je vyplňován pro zdravotní pojišťovnu a ČSSZ) je vyúčtován nedoplatek či přeplatek. Jednou ročně musí také OSVČ podat daňové přiznání a uhradit vypočtenou daň z příjmu.
Některé OSVČ mohou při splnění podmínek využívat takzvanou paušální daň a výrazně si tak usnadnit administrativu. V rámci jedné měsíční platby je zaplaceno zdravotní a sociální pojištění i daň z příjmu. OSVČ v tomto případě již neodevzdávají daňové přiznání ani přehledy.
K paušálnímu režimu se mohou OSVČ přihlásit pouze jednou ročně. Aktuální termín pro přihlášení je do 12. ledna 2026.
Minimální zálohy na pojistné OSVČ v roce 2026
Poznámka: Částky, pokud je podnikání jako hlavní činnost
Zdravotní pojištění v Česku funguje na principu solidarity zdravých s nemocnými. Plátci přispívají do systému a ze získaných finančních prostředků je hrazena zdravotní péče. Legislativa určuje rozsah hrazené péče z veřejného zdravotního pojištění.
Obdobně funguje i systém sociálního zabezpečení. Pojistné na sociální zabezpečení zahrnuje platby na nemocenské pojištění, důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Z finančních prostředků vyplácí stát například důchody, nemocenské při pracovní neschopnosti, ošetřovné, peněžitou pomoc v mateřství, podpory v nezaměstnanosti a některé další dávky.
Zdravotní pojištění je ze zákona povinné a existují tři skupiny plátců tohoto pojištění. Do první skupiny se řadí státní pojištěnci. Stát platí zdravotní pojištění například za nezaopatřené děti, řádné studenty středních a vysokých škol, důchodce, ženy na mateřské dovolené, osoby na rodičovské dovolené, uchazeče o zaměstnání a další přesně definované skupiny osob.
Druhou skupinu plátců reprezentují zaměstnavatelé. Ti odvádí zdravotní pojištění za své zaměstnance. Do třetí skupiny spadají samoplátci pojištění, což jsou OSVČ a osoby bez zdanitelných příjmů.
OSVČ platí zdravotní pojištění formou záloh na pojistné a doplatku pojistného. Zálohy na zdravotní pojištění jsou odváděny ve stejné výši každý měsíc a splatné jsou od začátku kalendářního měsíce, za který se platí, do osmého dne následujícího kalendářního měsíce. Pokud připadne poslední den splatnosti na sobotu, neděli nebo svátek, je nutné zálohu uhradit nejpozději následující pracovní den.
Výši doplatku či přeplatku na pojištění zjistí živnostníci po podání ročního Přehledu OSVČ. Tento dokument je nutné doručit zdravotní pojišťovně v daném termínu.
V roce 2026 jsou termíny pro podání Přehledu OSVČ následující:
V Přehledu OSVČ je vypočtena výše záloh na zdravotní pojištění pro další kalendářní rok. Zálohy na rok 2026 tedy budou spočítány v rámci přehledu za rok 2025.
OSVČ platí pojistné na zdravotní pojištění ve výši 13,5 % ze svého vyměřovacího základu. Tímto základem je polovina příjmu ze samostatné činnosti po odpočtu všech výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení. Výpočet popisuje jednoduchý příklad níže.
Příklad: Celkový příjem OSVČ za rok 2025 byl 1,6 milionu korun. Podnikatel uplatňuje výdajový paušál ve výši 60 %. Vyměřovací základ je v tomto případě 320 000 Kč.
Výše měsíční zálohy pro rok 2026: 320 000 Kč x 0,135 = 43 200 Kč / 12 měsíců = 3 600 Kč
Zákon o veřejném zdravotním pojištění stanovuje minimální vyměřovací základ OSVČ, a to ve výši dvanáctinásobku poloviny průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství. Z tohoto základu je vypočtena minimální záloha OSVČ na zdravotní pojištění.
Průměrná mzda pro rok 2026 byla stanovena na 48 967 korun. Minimální záloha OSVČ na zdravotní pojištění v roce 2026 je tedy 3 306 korun (pozn. k výpočtu 48 967/2 x 0,135).
Přehled OSVČ jednoduše vyplníte online na stránkách své zdravotní pojišťovny. Dopředu si připravte informace o výši příjmů a výdajů z daňového přiznání.
Pokud je vypočtený vyměřovací základ OSVČ nižší než minimální vyměřovací základ, odvádí se zálohy na pojistné v minimální výši. Jedná se například o živnostníky, kteří mají velmi nízké příjmy.
Zákon přesně vyjmenovává případy, kdy pro OSVČ neplatí minimální vyměřovací základ.
Konkrétně se jedná o následující situace:
Vyměřovacím základem u výše jmenovaných osob je jejich skutečný příjem po odpočtu výdajů na dosažení, zajištění a udržení příjmů. V praxi tedy mohou platit nižší měsíční zálohy, než je stanovené minimum.
Povinnost platit měsíční zálohy na zdravotní pojištění nemá OSVČ, která je současně zaměstnancem a podnikání pro ni není hlavním zdrojem příjmu (tzn. podnikání je vedlejší činnost). Pojistné v tomto případě může zaplatit najednou až po podání Přehledu OSVČ za uplynulý kalendářní rok.
Aby vás výše nedoplatku po podání přehledu nepřekvapila, vytvářejte si průběžně dostatečně vysokou finanční rezervu na pojistné. Důležité je zodpovědné finanční plánování OSVČ!
Výše průměrné mzdy dlouhodobě roste, což vede také ke zvyšování záloh OSVČ. Vždy na začátku roku je stanovena nová výše minimální zálohy na zdravotní pojištění pro daný rok.
Pokud jste na konci loňského roku platili zálohy v minimální výši, na začátku letošního roku zpozorněte. Nejpozději do 8. února 2026 totiž musíte dorovnat výši zálohy do nově stanovené minimální částky (tzn. ze 3 143 Kč na 3 306 Kč).
V Přehledu OSVČ za rok 2025 je vypočtena nová výše záloh pro rok 2026. Pokud bude tato částka vyšší než minimální měsíční pojistné, opět upravíte výši záloh.
Kromě zdravotního pojištění musí OSVČ sami řešit také platby sociálního pojištění. Pojistné na sociální zabezpečení v sobě zahrnuje tři složky, a to platby na důchodové pojištění, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a nemocenské pojištění. První dvě zmíněné složky sociálního pojištění jsou pro OSVČ povinné. Nemocenské pojištění OSVČ je naproti tomu zcela dobrovolné.
U sociálního pojištění rovněž záleží na tom, zda je samostatná výdělečná činnost prováděna jako hlavní či vedlejší činnost. Pokud OSVČ vykonává výdělečnou činnost jako činnost hlavní, je pro ni účast na důchodovém pojištění povinná. Každý měsíc je nutné odvést zálohu na sociální pojištění, a to alespoň v minimální výši.
V případě vedlejší činnosti vzniká OSVČ účast na důchodovém pojištění až na základě dosažených příjmů nebo pokud se k účasti podnikatel sám přihlásí.
Pro výpočet pojistného na sociální zabezpečení OSVČ se opět vychází z vyměřovacího základu (pozn. do roku 2023 50 % z daňového základu a od roku 2024 55 %). Roční pojistné je ve výši 29,2 % z vypočteného vyměřovacího základu (28 % důchodové pojištění a 1,2 % příspěvek na státní politiku zaměstnanosti). Pokud si OSVČ dobrovolně platí nemocenské pojištění, zaplatí navíc 2,1 % z vyměřovacího základu.
Stejně jako v případě zdravotního pojištění jsou i u sociálního pojištění nastaveny minimální měsíční zálohy na pojistné. Tyto částky platí OSVČ, kteří nedosáhli stanoveného minimálního měsíčního vyměřovacího základu.
Pokud má OSVČ podnikání jako hlavní činnost, bude v roce 2026 minimální výše měsíční zálohy na důchodové pojištění včetně příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 5 720 korun. V případě vedlejší činnosti je minimální výše zálohy 1 574 korun.
Výše minimální zálohy u nemocenského pojištění je 243 korun. Tato částka platí pro hlavní i vedlejší činnost.
V případě OSVČ musí být záloha na sociální pojištění připsána na účet příslušné Okresní správy sociálního zabezpečení od prvního do posledního kalendářního dne měsíce, za který se pojistné platí. Termín pro platbu zálohy například za leden 2026 je tedy od 1. do 31. ledna. Pojistné není možné platit v hotovosti.
S reformou sociálního pojištění souvisí postupné zvyšování minimálních záloh pro OSVČ, takže živnostníci musí platit více než dříve i při nízkých příjmech. Stát tím zajišťuje vyšší příjmy systému a zároveň mírně zvyšuje budoucí důchody OSVČ. Rozdíl je však malý a na slušný důchod to nestačí.
Kdo si chce zajistit dodatečný příjem i po odchodu do důchodu, musí dlouhodobě investovat. Kromě tradičních aktiv se nabízí investice do nemovitostí. Jejich tržní hodnota v čase roste a při pronájmu může generovat pravidelný příjem.
OSVČ osobně odpovídají za plnění svých povinností dané zákonem. Důležitá je proto nejen orientace v legislativě OSVČ, termínech a postupech OSVČ, ale také ve financích. Důležitý je například přehled o cash flow OSVČ, možných daňových úlevách pro OSVČ, daňových dopadech pro OSVČ a rovněž daňové optimalizaci OSVČ. Dobré finanční výsledky podnikatele a stabilní hospodaření má vliv na bonitu OSVČ při žádosti o hypotéku nebo jiné úvěry.
