Pracovat takzvaně sám na sebe přináší na jedné straně svobodu, na druhé straně také několik povinností. Pokud uvažujete o podnikání, měli byste dopředu zvážit všechny výhody a nevýhody.
Řada živnostníků například nemá v oblibě nutnou administrativu v podobě vyplňování nejrůznějších účetních dokumentů, sledování legislativních změn či hlídání termínů pro povinné odvody pojišťovnám a státu. I když lze tuto činnost přenechat zkušenému účetnímu či daňovému poradci, alespoň základní přehled byl měl mít v této oblasti každý podnikatel.
„Zatímco za zaměstnance odvádí povinné zálohy na zdravotní a sociální pojištění přímo zaměstnavatelé, OSVČ se o platbu těchto odvodů musí postarat sami. Na začátku nového roku musí zbystřit především ti živnostníci, kteří dosud platili zálohy pouze v minimální výši. Na začátku roku totiž dochází ke zvýšení těchto minimálních částek a je tedy nutné upravit výši odvodů,“ upozorňuje Miroslav Majer, CEO fintech startupu hyponamíru.cz.
Podnikání a zálohy na pojištění
Mezi základní povinnosti OSVČ patří platba povinného pojištění a daní. Zdravotní a sociální pojištění je placeno formou měsíčních záloh a jednou ročně po podání Přehledu o příjmech a výdajích (pozn. tento dokument je vyplňován pro zdravotní pojišťovnu a ČSSZ) je vyúčtován nedoplatek či přeplatek. Jednou ročně musí také OSVČ podat daňové přiznání a uhradit vypočtenou daň z příjmu.
Některé OSVČ mohou při splnění podmínek vyžívat takzvanou paušální daň a výrazně si tak usnadnit administrativu. V rámci jedné měsíční platby je zaplaceno zdravotní a sociální pojištění i daň z příjmu. OSVČ v tomto případě již neodevzdávají daňové přiznání ani přehledy.
K paušální režimu se mohou OSVČ přihlásit pouze jednou ročně. Letos byl termín pro přihlášení do 10. ledna 2024.
Proč se platí pojištění?
Zdravotní pojištění v Česku funguje na principu solidarity zdravých s nemocnými. Plátci přispívají do systému a ze získaných finančních prostředků je hrazena zdravotní péče. Legislativa určuje rozsah hrazené péče z veřejného zdravotního pojištění.
Obdobně funguje i systém sociálního zabezpečení. Pojistné na sociální zabezpečení zahrnuje platby na nemocenské pojištění, důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Z finančních prostředků vyplácí stát například důchody, nemocenské při pracovní neschopnosti, ošetřovné, peněžitou pomoc v mateřství, podpory v nezaměstnanosti a některé další dávky.
Tři skupiny plátců zdravotního pojištění
Zdravotní pojištění je ze zákona povinné a existují tři skupiny plátců tohoto pojištění. Do první skupiny se řadí státní pojištěnci. Stát platí zdravotní pojištění například za nezaopatřené děti, řádné studenty středních a vysokých škol, důchodce, ženy na mateřské dovolené, osoby na rodičovské dovolené, uchazeče o zaměstnání a další přesně definované skupiny osob.
Druhou skupinu plátců reprezentují zaměstnavatelé. Ti odvádí zdravotní pojištění za své zaměstnance. Do třetí skupiny spadají samoplátci pojištění, což jsou OSVČ a osoby bez zdanitelných příjmů.
Zdravotní pojištění OSVČ podrobně
OSVČ platí zdravotní pojištění formou záloh na pojistné a doplatku pojistného. Zálohy na zdravotní pojištění jsou odváděny ve stejné výši každý měsíc a splatné jsou od začátku kalendářního měsíce, za který se platí, do osmého dne následujícího kalendářního měsíce. Pokud připadne poslední den splatnosti na sobotu, neděli nebo svátek, je nutné zálohu uhradit nejpozději následující pracovní den.
Výši doplatku či přeplatku na pojištění zjistí živnostníci po podání ročního Přehledu OSVČ. Tento dokument je nutné doručit zdravotní pojišťovně v daném termínu.
V roce 2024 jsou termíny pro podání Přehledu OSVČ následující:
- Do 2. 5. 2024 – při podání daňového přiznání do 2. 4. 2024
- Do 3. 6. 2024 – při elektronickém podání daňového přiznání do 2. 5. 2024
- Do 1. 8. 2024 – pokud daňové přiznání zpracovává OSVČ daňový poradce
V Přehledu OSVČ je vypočtena výše záloh na zdravotní pojištění pro další kalendářní rok. Zálohy na rok 2024 tedy budou spočítány v rámci přehledu za rok 2023.
Výpočet zdravotního pojištění OSVČ
OSVČ platí pojistné na zdravotní pojištění ve výši 13,5 % ze svého vyměřovacího základu. Tímto základem je polovina příjmu ze samostatné činnosti po odpočtu všech výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení. Výpočet popisuje jednoduchý příklad níže.
Příklad: Celkový příjem OSVČ za rok 2023 byl 1,6 milionu korun. Podnikatel uplatňuje výdajový paušál ve výši 60 %. Vyměřovací základ je v tomto případě 320 000 Kč.
Výše měsíční zálohy pro rok 2024: 320 000 Kč x 0,135 = 43 200 Kč / 12 měsíců = 3 600 Kč
Minimální zálohy OSVČ v roce 2024
Zákon o veřejném zdravotním pojištění stanovuje minimální vyměřovací základ OSVČ, a to ve výši dvanáctinásobku poloviny průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství. Z tohoto základu je vypočtena minimální záloha OSVČ na zdravotní pojištění.
Průměrná mzda pro rok 2024 byla stanovena na 43 967 korun. Minimální záloha OSVČ na zdravotní pojištění v roce 2024 je tedy 2 968 korun (pozn. k výpočtu 43 967/2 x 0,135).
Přehled OSVČ jednoduše vyplníte online na stránkách své zdravotní pojišťovny. Dopředu si připravte informace o výši příjmů a výdajů z daňového přiznání.
Kdo platí zálohy v minimální výši
Pokud je vypočtený vyměřovací základ OSVČ nižší než minimální vyměřovací základ, odvádí se zálohy na pojistné v minimální výši. Jedná se například o živnostníky, kteří mají velmi nízké příjmy. Minimální zálohy na pojistné odvádí také začínající OSVČ v prvním roce podnikání, a to až do doby podání daňového přiznání a přehledu pro zdravotní pojišťovnu.
Zákon přesně vyjmenovává případy, kdy pro OSVČ neplatí minimální vyměřovací základ.
Konkrétně se jedná o následující situace:
- OSVČ podniká a je současně zaměstnána a odvádí pojistné ze zaměstnání vypočtené aspoň z minimálního vyměřovacího základu stanoveného pro zaměstnance.
- OSVČ celodenně osobně a řádně pečuje alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku.
- OSVČ dosáhla věku pro nárok na starobní důchod, ale nesplňuje další podmínky pro jeho přiznání.
- Za OSVČ je plátcem pojistného stát.
- OSVČ je osobou s těžkým tělesným, smyslovým nebo mentálním postižením a je držitelem průkazu ZTP nebo ZTP/P.
Vyměřovacím základem u výše jmenovaných osob je jejich skutečný příjem po odpočtu výdajů na dosažení, zajištění a udržení příjmů. V praxi tedy mohou platit nižší měsíční zálohy, než je stanovené minimum.
Kdy OSVČ nemusí platit zálohy
Povinnost platit měsíční zálohy na zdravotní pojištění nemá OSVČ, která je současně zaměstnancem a podnikání pro ni není hlavním zdrojem příjmu (tzn. podnikání je vedlejší činnost). Pojistné v tomto případě může zaplatit najednou až po podání Přehledu OSVČ za uplynulý kalendářní rok.
Aby vás výše nedoplatku po podání přehledu nepřekvapila, vytvářejte si průběžně dostatečně vysokou finanční rezervu na pojistné. Důležité je zodpovědné finanční plánování OSVČ!
Úprava záloh OSVČ
Výše průměrné mzdy dlouhodobě roste, což vede také ke zvyšování záloh OSVČ. Vždy na začátku roku je stanovena nová výše minimální zálohy na zdravotní pojištění pro daný rok.
Pokud jste na konci loňského roku platili zálohy v minimální výši, na začátku letošního roku zpozorněte. Nejpozději do 8. února 2024 totiž musíte dorovnat výši zálohy do nově stanovené minimální částky (tzn. ze 2 722 Kč na 2 968 Kč).
V Přehledu OSVČ za rok 2023 je vypočtena nová výše záloh pro rok 2024. Pokud bude tato částka vyšší než minimální měsíční pojistné, opět upravíte výši záloh.
Sociální pojištění OSVČ podrobně
Kromě zdravotního pojištění musí OSVČ sami řešit také platby sociálního pojištění. Pojistné na sociální zabezpečení v sobě zahrnuje tři složky, a to platby na důchodové pojištění, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a nemocenské pojištění. První dvě zmíněné složky sociálního pojištění jsou pro OSVČ povinné. Nemocenské pojištění OSVČ je naproti tomu zcela dobrovolné.
U sociálního pojištění rovněž záleží na tom, zda je samostatná výdělečná činnost prováděna jako hlavní či vedlejší činnost. Pokud OSVČ vykonává výdělečnou činnost jako činnost hlavní, je pro ni účast na důchodovém pojištění povinná. Každý měsíc je nutné odvést zálohu na sociální pojištění, a to alespoň v minimální výši.
V případě vedlejší činnosti vzniká OSVČ účast na důchodovém pojištění až na základě dosažených příjmů nebo pokud se k účasti podnikatel sám přihlásí.
Výše zálohy na sociální pojištění
Pro výpočet pojistného na sociální zabezpečení OSVČ se opět vychází z vyměřovacího základu (pozn. do roku 2023 50 % z daňového základu a od roku 2024 55 %). Roční pojistné je ve výši 29,2 % z vypočteného vyměřovacího základu (28 % důchodové pojištění a 1,2 % příspěvek na státní politiku zaměstnanosti). Pokud si OSVČ dobrovolně platí nemocenské pojištění, zaplatí navíc 2,1 % z vyměřovacího základu.
Nenechte si ujít novinky z hypotečního a realitního trhu – pro kupující i profesionály.
Sociální pojištění – OSVČ zálohy 2024
Stejně jako v případě zdravotního pojištění jsou i u sociálního pojištění nastaveny minimální měsíční zálohy na pojistné. Tyto částky platí OSVČ, kteří nedosáhli stanoveného minimálního měsíčního vyměřovacího základu (pozn. v roce 2024 u hlavní činnosti 13 191 korun, vedlejší 4 837 korun).
Pokud má OSVČ podnikání jako hlavní činnost, bude v roce 2024 minimální výše měsíční zálohy na důchodové pojištění včetně příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 3 852 korun. V případě vedlejší činnosti je minimální výše zálohy 1 413 korun.
Výše minimální zálohy u nemocenského pojištění je 216 korun. Tato částka platí pro hlavní i vedlejší činnost.
Splatnost zálohy na sociální pojištění
V případě OSVČ musí být záloha na sociální pojištění připsána na účet příslušné Okresní správy sociálního zabezpečení od prvního do posledního kalendářního dne měsíce, za který se pojistné platí. Termín pro platbu zálohy například za leden 2024 je tedy od 1. do 31. ledna. Pojistné není možné platit v hotovosti.
Ekonomické faktory OSVČ
OSVČ osobně odpovídají za plnění svých povinností dané zákonem. Důležitá je proto nejen orientace v legislativě OSVČ, termínech a postupech OSVČ, ale také ve financích. Důležitý je například přehled o cash flow OSVČ, možných daňových úlevách pro OSVČ, daňových dopadech pro OSVČ a rovněž daňové optimalizaci OSVČ. Dobré finanční výsledky podnikatele a stabilní hospodaření má vliv na bonitu OSVČ při žádosti o hypotéku nebo jiné úvěry.
