Mezi věcná práva k cizí věci, která slouží k zajištění dluhu v ujednané výši pro případ, že by dlužník včas a řádně dluh nesplatil, patří zástavní právo. Předmětem zástavněprávního vztahu je zástava, která může být v případě nesplnění pohledávky zpeněžena a výtěžek získá věřitel. Setkat se můžete s:
Zástavní právo k nemovitosti
Kdo si chce sjednat hypotéku, ten musí počítat se zástavním právem na nemovitost jako pojistkou, že bude dluh splácet. Zástavní právo v katastru totiž bance v případě, že dlužník nebude plnit svou povinnost, umožňuje prodat zastavené nemovitosti a uspokojit tak svou pohledávku. Prodej nemovitosti je ale až krajním řešením nesplácení dluhu z úvěru a musí být realizován s přivolením soudu, zpravidla dražbou.
Zástavní právo smluvní
Zástavní právo smluvní k nemovitosti je právo k cizímu majetku a využívá se v okamžiku, kdy dlužník přestane dluh splácet. Setkat se s ním můžete právě u hypoték, kdy bance v případě, že dlužník neplní své povinnosti, zůstane nemovitost.
Zástavní právo soudcovské
Zvláštním způsobem výkonu exekuce je zřízení soudcovského zástavního práva na nemovitost, které spočívá v tom, že nedojde k přímému postižení majetku povinného a bezprostřednímu uspokojení dluhu, ale pro věřitele má pouze zajišťovací funkci.
Exekutorské zástavní právo
Exekutorské zástavní právo se zřizuje v samostatném řízení zahájeném na základě návrhu věřitele u exekutora a vzniká dnem právní moci exekučního příkazu. Pokud se týká nemovitosti evidované v katastru nemovitostí, exekutor o takovém návrhu vyrozumí katastrální úřad.
