Kolik je dědická daň? Jak se platí dědická daň? Kdy se platí dědická daň? To jsou nejčastější otázky, které lidé na internetu vyhledávají v souvislosti s dědickou daní. Je ale opravdu potřeba z dědictví zaplatit dědickou daň? Připravili jsme si pro vás přehledné shrnutí toho, jak to vlastně v současné době s výdaji souvisejícími s dědictvím je.
Hned v úvodu si pojďme zodpovědět zásadní otázku, a sice zda se z dědictví platí dědická daň. „Dědická daň je pojmem, který má řada z nás dodnes nerozlučně spojený s dědictvím. Zatímco dříve dědictví opravdu podléhalo dědické dani, v roce 2014 došlo k jejímu zrušení. Veškeré dědictví je v současnosti považované za bezúplatné příjmy, které jsou od platby daně osvobozeny. Jinými slovy, dědicové z dědictví neplatí daň z příjmů fyzických osob až na specifické výjimky,“ říká Petr Jermář, specialista na finance z portálu banky.cz.
Dědická daň byla daní, která se vztahovala na příjmy nabyté dědictvím nebo odkazem. Dědicové měli povinnost platit dědickou daň nejen z nemovitostí, ale také z movitých věcí, cenných papírů, pohledávek a podobně. Do roku 2014 se dědická daň týkala všech příbuzných v přímé linii, kteří se označovali jako skupina I (děti, rodiče, prarodiče a vnoučata), a také příbuzných v nepřímé linii nazývaných jako skupina II (sourozenci, strýc, teta, manžel nebo manželka, synovec a neteř apod.). Dědická daň se týkala jak fyzických, tak i právnických osob.
Výše dědické daně se odvíjela od dvou hlavních parametrů, a sice od celkové hodnoty dědictví a také od toho, do jaké skupiny dědic patřil (skupina I a skupina II). Základ daně bylo možné ponížit o prokázané dluhy zůstavitele, náklady spojené s pohřbem zůstavitele a výdaje za služby notáře, které souvisely s dědickým řízením.
Do roku 2014 byly dědickou daní zatížené veškeré příjmy, které byly nabyté dědictvím nebo odkazem. Na konci roku 2013 však vláda dědickou daň zrušila. Z jakého důvodu? Vzhledem k tomu, že pro státní rozpočet nepředstavovala dostatečný výnos, a její výběr byl tak pro finanční správu neekonomický. Pro představu, v roce 2012 dle statistiky Generálního finančního ředitelství stát na dědické dani vybral 71 milionů korun. V současné době jsou od dědické daně osvobozeny všechny fyzické a právnické osoby na základě zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů.
I když došlo ke zrušení dědické daně, existují určité náklady, které souvisejí s dědictvím. Jedná se zejména o odměnu notáři a v případě, že zdědíte nemovitost a rozhodnete se ji prodat, také o daň z příjmů z prodeje nemovitosti.
„Příjmy z dědictví jsou tedy osvobozeny od daně z příjmů. V rámci dědického řízení je však třeba zaplatit odměnu notáři, který se stará o jednotlivé úkony. Její výše se odvíjí od hodnoty zděděného majetku,“ říká Petr Jermář, specialista na finance z portálu banky.cz. Odměnu notáře v dědickém řízení pevně stanovuje vyhláška. Pokud byste například v roce 2024 zdědili majetek ve výši 500 000 Kč, odměna by činila 6 800 Kč + DPH. V případě majetku v hodnotě 5 000 000 Kč by byla výše odměny 23 300 Kč + DPH. Horní hranice odměny pro notáře je stanovena na 38 300 Kč + DPH.
V oblasti dědictví je velmi důležitý pojem „smlouva o dědictví“. Znáte jeho význam?
„V případě, že se rozhodnete zděděnou nemovitost prodat za cenu, která přesahuje ocenění, rozdíl podléhá dani z příjmů. I této dani se však můžete vyhnout v případě, že budete moci uplatnit některé ze zákonných osvobození od daně z příjmů,“ říká Petr Jermář, specialista na finance z portálu banky.cz. Daň z příjmů fyzických osob, která se vztahuje na příjmy z prodeje zděděné nemovitosti, tvoří 15 % ze základu daně. Základem daně se rozumí rozdíl mezi prodejní cenou a cenou nemovitosti stanovenou znaleckým posudkem. Jednoduše řečeno, v případě, že vám z prodeje nemovitosti vznikne zisk, část budete muset zaplatit státu v podobě daně z příjmů.
Pokud je součástí dědictví nemovitost, vzniká dědicům povinnost začít platit daň z nemovitých věcí. K dani se můžete přihlásit daňovým přiznáním k dani z nemovitých věcí, které je třeba odevzdat na příslušném finančním úřadě.
Převyšuje příjem z dědictví částku 5 milionů korun? V tom případě máte podle zákona o daních z příjmů povinnost ohlásit tuto skutečnost příslušnému finančnímu úřadu. Do kdy? Nejpozději do konce lhůty pro podání daňového přiznání za předchozí zdaňovací období.
