Důchodové pojištění OSVČ: povinnosti, termíny a výše záloh v roce 2026

Co si z článku odnést:

• OSVČ odvádějí sociální pojištění, zdravotní pojištění a daň z příjmů. Klíčovou složkou sociálního pojištění je důchodové pojištění, které ovlivňuje výši budoucího důchodu.
• Nízké platby na důchodové pojištění vedou u OSVČ k velmi nízkým starobním důchodům. Podnikatelé bez úspor nebo majetku mohou v penzi čelit finančním problémům.
• Důchodové pojištění funguje v Česku jako průběžný systém. Z odvodů současně pracujících se financují starobní, invalidní a pozůstalostní důchody.
• OSVČ platí měsíční zálohy a jednou ročně podávají přehled, podle kterého se vypočítají přeplatky, doplatky a výše příštích záloh. Vyšší vyměřovací základ znamená vyšší budoucí důchod.
• Hlavní činnost OSVČ zakládá povinnou účast na pojištění vždy. U vedlejší činnosti vzniká účast až po překročení roční rozhodné částky nebo při dobrovolném přihlášení.
• V roce 2025 činí minimální měsíční záloha OSVČ na sociální pojištění u hlavní činnosti 4 759 Kč a u vedlejší 1 496 Kč. V roce 2026 minimální zálohy dále rostou podle nové průměrné mzdy.
• U paušální daně je sociální pojištění součástí jedné měsíční platby. Vyšší pásmo paušální daně znamená vyšší částku odváděnou na důchodové pojištění.
• OSVČ platící dlouhodobě minimální zálohy na sociální pojištění dnes pobírají starobní důchod okolo 12 až 13 tisíc Kč. Pro udržení životní úrovně jsou nutné vlastní úspory a investice včetně nemovitostí.

OSVČ v Česku odvádějí tři povinné odvody: sociální pojištění, zdravotní pojištění a daň z příjmů. Důchodové pojištění, kterému se podrobně věnujeme v tomto článku, tvoří klíčovou část sociálního pojištění. Patří sem také příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. OSVČ si mohou dobrovolně platit také nemocenské pojištění.

„Někteří podnikatelé odvádějí na důchodovém pojištění jen minimum. Když odejdou do penze, zjistí, že státní důchod je velmi nízký. Pokud nemají vlastní úspory ani majetek, například nemovitosti či jiné cenné aktivum, které mohou v případě potřeby pronajmout či prodat, hrozí jim vážné finanční problémy,“  

upozorňuje Miroslav Majer, CEO fintech startupu Hyponamiru.cz.

Co je důchodové pojištění

Důchodové pojištění je důležitá součást českého sociálního systému. Funguje na principu mezigenerační solidarity (tzv. průběžný systém), kdy aktuálně pracující generace odvádí část ze svých příjmů a z těchto peněz se vyplácí současné důchody. Důchodové pojištění spravuje stát přes Českou správu sociálního zabezpečení.

Jak funguje důchodové pojištění pro OSVČ

OSVČ odvádí každý měsíc zálohy na sociální pojištění na účet příslušné okresní správy sociálního zabezpečení. Jednou ročně podává přehled o příjmech a výdajích, na jehož základě se provádí roční zúčtování. Určí se skutečné pojistné, vypočítá se doplatek nebo přeplatek a zároveň se stanoví výše záloh na další období.

Těmito platbami si OSVČ vytváří nárok na starobní důchod ze státního důchodového systému. Čím vyšší je vyměřovací základ a zaplacené pojistné, tím vyšší bude budoucí důchod, protože právě z těchto údajů se odvozuje jeho procentní výměra.

Rozdíl mezi hlavní a vedlejší činností OSVČ

Samostatná výdělečná činnost se rozděluje na hlavní a vedlejší. Rozdělení má vliv na vznik účasti na důchodovém pojištění. Činnost OSVČ se považuje za hlavní ve všech měsících, kdy nesplňuje podmínky pro činnost vedlejší. V zákoně o důchodovém pojištění jsou přesně vymezeny situace, ve kterých se jedná o vedlejší samostatnou činnost.

O vedlejší činnost se jedná například tehdy, když OSVČ v kalendářním roce:

• vykonávala zaměstnání zakládající účast na sociálním pojištění,
• pobírala invalidní důchod nebo jí byl přiznán starobní důchod,
• měla nárok na rodičovský příspěvek nebo peněžitou pomoc v mateřství z nemocenského pojištění zaměstnanců, případně osobně celodenně a řádně pečovala o dítě,
• osobně pečovala o osobu závislou na pomoci jiné osoby ve stupni I–IV (typicky dítě nebo osobu blízkou žijící ve společné domácnosti).

OSVČ hlavní činnost sociální pojištění

Účast na důchodovém pojištění vzniká u OSVČ vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost vždy k 1. lednu kalendářního roku, v němž tuto činnost vykonávala. Nejdříve však vzniká dnem, kdy tuto činnost zahájila. 

Tento okamžik znamená vznik účasti na důchodovém pojištění, nikoli povinnost platit měsíční zálohy na pojistné. 

Pokud OSVČ vykonává hlavní činnost a je povinně účastná důchodového pojištění, povinnost platit měsíční zálohy jí vzniká od kalendářního měsíce, ve kterém účast vznikne. Zálohu za měsíc zahájení může zaplatit až do konce následujícího měsíce. 

Od 1. 1. 2025 platí, že nová OSVČ, která zahájila činnost po 31. 12. 2024 a v předchozích pěti letech nepodnikala, nemusí v roce zahájení ani v následujícím roce měsíční zálohy platit a pojistné se jí vypočítá podle přehledu.

Pokud se z vedlejší samostatné výdělečné činnosti, která dosud nezakládala účast na pojištění, stane činnost hlavní, účast na důchodovém pojištění vzniká prvním dnem příslušného kalendářního měsíce, nejdříve však dnem zahájení činnosti.

OSVČ vedlejší činnost sociální pojištění

U vedlejší činnosti vzniká účast na důchodovém pojištění tehdy, když daňový základ z této činnosti za rok dosáhne stanovené rozhodné částky, nebo když se OSVČ k důchodovému pojištění z vedlejší činnosti dobrovolně přihlásí. 

Pro rok 2025 je rozhodná částka pro vedlejší činnost OSVČ 111 736 Kč.

Jakmile je OSVČ na důchodovém pojištění účastná, platí zálohy na pojistné měsíčně a po skončení roku podává Přehled o příjmech a výdajích, podle kterého se vypočítá roční pojistné a případný doplatek či přeplatek.

Kdy OSVČ neplatí sociální pojištění

OSVČ sociální (důchodové) pojištění neplatí, pokud nevzniká povinná účast. Typicky jde o vedlejší činnost s ročním daňovým základem pod rozhodnou částkou, nebo když se OSVČ k účasti dobrovolně nepřihlásí.

Sazba pojistného OSVČ

Osoby samostatně výdělečně činné odvádějí pojistné na důchodové pojištění ve výši 28 % z vyměřovacího základu. K tomu se připočítává příspěvek na státní politiku zaměstnanosti ve výši 1,2 % z vyměřovacího základu, takže celkové sociální pojištění činí 29,2 %.

Vyměřovací základ sociálního pojištění OSVČ

Vyměřovací základ OSVČ se stanovuje jako 55 % z daňového základu, tedy z rozdílu mezi příjmy a výdaji. U osob, které nejsou povinny podávat daňové přiznání, se určuje jako 55 % z příjmů po odečtení výdajů. Stanoveny jsou i hranice minimálního a maximálního vyměřovacího základu. 

Minimální vyměřovací základ 2025 (roční)

• Hlavní činnost: 195 540 Kč
• Hlavní činnost OSVČ, která zahájila samostatnou výdělečnou činnost, vykonává ji jako hlavní, a tuto v předchozích 20 kalendářních letech nevykonávala: 139 680 Kč
• Vedlejší činnost: 61 464 Kč

Z těchto ročních minimálních vyměřovacích základů se pro rok 2025 odvozují měsíční minimální vyměřovací základy, které činí 16 295 Kč u hlavní činnosti, 11 640 Kč u nové hlavní OSVČ po 20 letech bez podnikání a 5 122 Kč u vedlejší činnosti. Z těchto částek se pak sazbou 29,2 % vypočítávají minimální měsíční zálohy na pojistné.

Maximální vyměřovací základ OSVČ 2025 (roční)

Maximální roční vyměřovací základ pro pojistné na sociální zabezpečení je 2 234 736 Kč. Jedná se o 48násobek průměrné mzdy (48 x 46 557 Kč). Pokud příjmy OSVČ přesáhnou tuto hranici, počítají se zálohy z tohoto maxima. 

Minimální zálohy OSVČ v roce 2025

Zákon zároveň určuje minimální výši měsíční zálohy na pojistné na důchodové pojištění. Pro rok 2025 činí minimální měsíční záloha na sociální (důchodové) pojištění u OSVČ vykonávající hlavní činnost 4 759 Kč, pokud je účastná důchodového pojištění a její vypočtený vyměřovací základ je nižší než zákonem stanovené minimum. 

U vedlejší činnosti činí minimální záloha 1 496 Kč. Pro OSVČ, která zahájila hlavní samostatnou výdělečnou činnost a tuto v předchozích dvaceti kalendářních letech nevykonávala, je stanoveno zvýhodněné minimum ve výši 3 399 Kč měsíčně.

Změna minimální zálohy OSVČ 2026

Pro rok 2026 jsou minimální zálohy na sociální pojištění OSVČ stanoveny takto: 

• Hlavní činnost 5 720 Kč měsíčně
• Vedlejší činnost 1 574 Kč měsíčně
•  Začínající OSVČ (první dva roky podnikání): 3 575 Kč

Tyto zálohy se počítají z minimálního vyměřovacího základu, který u hlavní činnosti odpovídá 40 % průměrné mzdy pro rok 2026, přičemž průměrná mzda byla vládním nařízením stanovena na 48 967 Kč.

Paušální daň OSVČ důchodové pojištění

U paušální daně má OSVČ sociální pojištění zahrnuté v jedné měsíční platbě spolu s daní a zdravotním pojištěním, takže samostatné zálohy na OSSZ neplatí. Každé pásmo má pevně danou částku na sociální pojištění. Čím vyšší pásmo OSVČ zvolí, tím větší část platby jde na důchodové pojištění a tím vyšší důchod si vytváří.

Kontrola zaplacených záloh OSVČ na ePortálu ČSSZ

Na ePortálu ČSSZ je dostupná služba, která umožňuje OSVČ sledovat své zálohy na důchodové pojištění. Díky ní si podnikatel snadno ověří, kolik jako OSVČ platí na důchod, a zda má všechny platby v pořádku. Služba zobrazuje měsíční předpisy záloh, stav jejich úhrad a přehled plateb zaplacených ve prospěch příslušné správy sociálního zabezpečení za aktuální nebo předchozí kalendářní rok.

Co čekat za důchod při minimálních zálohách

OSVČ, které si po většinu pracovního života odváděly pouze minimální zálohy na sociální pojištění, pobírají dnes starobní důchod přibližně 12 až 13 tisíc Kč měsíčně. Ve srovnání s průměrným důchodem k září 2025, který činil 21 079 Kč, je to výrazně méně.

Jedinou reálnou možností, jak si OSVČ mohou udržet životní standard i po odchodu do starobního důchodu, jsou vlastní úspory a investice. Ty mohou mít podobu cenných papírů, například akcií či dluhopisů, které přinášejí pravidelné výnosy. 

Jednou z možností jsou investice do nemovitostí. Miroslav Majer k tomu dodává: „Tržní ceny nemovitostí dlouhodobě rostou, v průměru o pět procent ročně. Byt či dům je konzervativní investicí. V aktivním věku jej lze financovat a splácet hypotékou, v důchodovém věku prodat a získat jednorázově několik milionů korun. Aby investiční nemovitost zajišťovala stabilní zhodnocení, je nutné vybrat perspektivní lokalitu a vhodný typ nemovitosti.“