Vývoj inflace v ČR 2021 - 2026

Vývoj inflace v roce 2026

Podzimní prognóza České národní banky počítá pro rok 2026 s průměrnou roční inflací na úrovni 2,2 %. Ministerstvo financí v lednové predikci odhaduje mírnější růst cen na 2,1 %. Odhady vycházejí z historického vývoje, konečná hodnota se však může lišit podle aktuálního vývoje ekonomiky.

Na zpomalení růstu cen může mít pozitivní vliv pokračující zlevňování energií. Po zlevnění v roce 2025 se očekává další pokles cen elektřiny díky převodu financování poplatku za obnovitelné zdroje na státní rozpočet a klesající ceně ropy. To by mělo pomoci udržet celkovou inflaci blízko 2 % cíle ČNB.

Slabší poptávka domácností, která by mohla brzdit inflaci, zatím není jistá. Spotřeba rostla v roce 2025 o 2,9 % a měla pozitivní vliv na ekonomiku, v roce 2026 se očekává růst kolem 3 %. Pokud by však nejistoty, například geopolitické napětí, vedly k větší opatrnosti spotřebitelů, tlak na ceny by se mohl přirozeně zmírnit.

Na inflaci má vliv také vývoj mezd. Pokud v roce 2026 porostou mzdy tempem zhruba odpovídajícím růstu ekonomiky a produktivity, je pravděpodobné, že dodatečné inflační tlaky zůstanou omezené.

Pokud v roce 2026 nedojde k výrazným negativním šokům, jako je zavádění nových obchodních bariér nebo výrazné výkyvy cen energií a dalších surovin, měla by se inflace udržet poblíž 2% cíle a zůstat pod kontrolou.

Vývoj inflace v březnu 2026

Meziroční růst spotřebitelských cen v březnu 2026 zrychlil na 1,9 %, což představuje nárůst o 0,5 procentního bodu oproti únoru. Zrychlení meziročního růstu cen bylo ovlivněno zejména cenami pohonných hmot, které se staly nejvýznamnějším faktorem v tomto měsíci. Meziměsíčně se cenová hladina zvýšila o 0,6 %.

Na meziroční růst cenové hladiny měl v březnu největší vliv oddíl doprava, kde ceny pohonných hmot a maziv přešly z únorového poklesu o 8,4 % do březnového nárůstu o 13,1 %. Průměrná cena nafty na čerpacích stanicích dosáhla 42 Kč/l, což je nejvyšší hodnota od listopadu 2022. Benzín Natural 95 se prodával v průměru za 38,10 Kč/l. V meziměsíčním srovnání vzrostly ceny v tomto oddíle u pohonných hmot a maziv o 19,4 % a u automobilů o 0,4 %.

Další v pořadí vlivu na meziroční růst cenové hladiny byly ceny v oddíle stravovací a ubytovací služby, kde se ceny ubytovacích služeb zvýšily o 6,4 % a stravovacích služeb o 4 %. Významný vliv měl také oddíl bydlení, v němž kromě nákladů vlastnického bydlení (imputované nájemné), které vzrostly o 5,4 %, byly vyšší i ceny nájemného o 6,1 %, vodného o 3,9 %, stočného o 3,8 % a tepla a teplé vody o 1,5 %. V tomto oddíle však meziročně klesly ceny elektřiny o 11,8 % a zemního plynu o 5,9 %. V oddíle alkoholické nápoje a tabák vzrostly ceny tabákových výrobků o 5,5 %, destilátů o 1,6 % a piva o 0,8 %, zatímco ceny vína klesly o 1,5 %.

Na meziroční snižování celkové cenové hladiny měly v březnu největší vliv ceny v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje, a to poprvé po osmnácti měsících předchozího růstu. V tomto oddíle klesly zejména ceny másla o 23,2 %, polotučného trvanlivého mléka o 19,2 %, vepřového masa o 7,5 %, ovoce o 6,9 % a brambor o 18,9 %.

Meziměsíčně v rámci tohoto oddílu klesly ceny cukru o 12,5 %, zeleniny o 3 % a čokolády o 2,8 %, zatímco ceny vajec vzrostly o 4,9 %. K celkovému snižování cenové hladiny dále přispěl oddíl odívání a obuv, kde se snížily ceny obuvi o 4,3 % a oděvů o 2,3 %.

Vývoj inflace v únoru 2026

Meziroční růst spotřebitelských cen v únoru 2026 dále zpomalil na 1,4 %, což představuje pokles o 0,2 procentního bodu oproti lednu. Tento vývoj byl opět významně ovlivněn především cenami v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje, které již počtvrté v řadě zmírnily svůj meziroční růst a ve srovnání s loňským rokem byly vyšší o 0,4 %. Meziměsíčně se cenová hladina v únoru snížila o 0,1 %.

Na meziroční zvyšování cenové hladiny měly v únoru opět největší vliv ceny v oddíle alkoholické nápoje, tabák, kde byl zaznamenán celkový nárůst o 4 %. V rámci tohoto oddílu však došlo ke zpomalení růstu cen tabákových výrobků na 5,7 % (v lednu 6,3 %), piva na 1 % (v lednu 3,3 %) a vína na 0,9 % (v lednu 1,4 %). Další v pořadí vlivu byly ceny v oddíle stravovací a ubytovací služby, v němž vzrostly ceny ubytovacích služeb o 6,8 % a stravovacích služeb o 4,2 %.

V oddíle bydlení pokračoval protichůdný vývoj; zatímco ceny elektřiny meziročně klesly o 11,9 % a zemního plynu o 7,2 %, rostly ceny nájemného za bydlení o 6,1 %, vodného o 3,9 %, stočného o 3,8 % a tepla a teplé vody o 2,2 %.

Náklady vlastnického bydlení (imputované nájemné) se zvýšily o 5,1 %. Směrem dolů na celkovou cenovou hladinu působily rovněž ceny v oddíle doprava, kde klesly ceny pohonných hmot a maziv o 8,4 %. V rámci potravin pak došlo k prohloubení poklesu cen polotučného trvanlivého mléka na 20,4 % a olejů a tuků na 21,3 %.

Meziměsíční pokles o 0,1 % byl ovlivněn především oddílem potraviny a nealkoholické nápoje, kde byly nižší zejména ceny nealkoholických nápojů o 2,8 %, vepřového masa o 2,2 % a margarínu o 16,9 %. Klesly také ceny v oddíle alkoholické nápoje, tabák, konkrétně vína o 6,2 % a piva o 3,5 %.

Naopak proti meziměsíčnímu poklesu působily vyšší ceny dovolených s komplexními službami o 4,8 % v oddíle rekreace, sport a kultura a nárůst cen pohonných hmot o 1,2 % v oddíle doprava.

Vývoj inflace v lednu 2026

Meziroční růst spotřebitelských cen v lednu 2026 výrazně zpomalil na 1,6 %, což představuje pokles o 0,5 procentního bodu oproti prosinci. Tato hodnota je nejnižší úrovní meziročního cenového růstu od listopadu 2016 a byla zásadně ovlivněna zrušením poplatku za podporované zdroje energie (POZE), které se promítlo do výpočtu cen elektřiny. Meziměsíčně se cenová hladina zvýšila o 0,9 %.

Na meziroční zpomalení cenového růstu měly v lednu nejvýraznější vliv ceny v oddíle bydlení, kde došlo k prohloubení poklesu cen elektřiny na 12,2 % (v prosinci činil tento pokles 5,1 %). V tomtéž oddíle se dále snížily ceny zemního plynu o 6,5 % a pevných paliv o 2 %. Současně však v rámci bydlení pokračovalo zvyšování cen nájemného o 6,3 %, vodného o 3,9 %, stočného o 3,8 % a tepla a teplé vody o 2,5 %. Náklady vlastnického bydlení (imputované nájemné) vzrostly o 5,1 %.

Na meziroční zvyšování cenové hladiny měly největší vliv ceny v oddíle alkoholické nápoje, tabák, v němž byly vyšší ceny tabákových výrobků o 6,3 %, destilátů a likérů o 3,4 %, piva o 3,3 % a vína o 1,4 %. Významně působil také oddíl stravovací a ubytovací služby, kde vzrostly ceny ubytovacích služeb o 6,8 % a stravovacích služeb o 4,5 %. V oddíle potraviny a nealkoholické nápoje se zvýšily zejména ceny hovězího masa o 22,1 %, vajec o 13,2 % a kávy o 18,5 %. Naopak proti růstu cenové hladiny působil oddíl doprava, kde klesly ceny pohonných hmot a maziv o 8,9 %.

Meziměsíční nárůst o 0,9 % byl ovlivněn především v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje, kde vzrostly ceny ovoce o 6,8 %, zeleniny o 5,4 % (z toho brambor o 11,2 %), nealkoholických nápojů o 4,5 %, čokolády a kakaa o 7,7 % a margarínu o 15,9 %, zatímco cena másla klesla o 8,7 %. Vyšší byly rovněž ceny v oddíle alkoholické nápoje, tabák, kde stouply ceny vína o 13,7 %, destilátů a likérů o 11,1 % a piva o 7,8 %. V oddíle rekreace, sport a kultura se zvýšily ceny dovolených s komplexními službami o 5,3 % a rekreačních služeb o 1,2 %. Proti celkovému meziměsíčnímu růstu působil zejména pokles cen elektřiny v bydlení o 8,4 %.

Vývoj inflace v roce 2025

V roce 2025 dosáhla průměrná roční míra inflace v České republice 2,5 %. Ceny zboží vzrostly o 1,1 % a ceny služeb o 4,7 %. Skutečná inflace byla o něco vyšší, než v srpnu 2024 odhadlo Ministerstvo financí ve své makroekonomické predikci (2,3 %). Česká národní banka naproti tomu v listopadu 2024 odhadovala inflaci pro rok 2025 mírně vyšší, na úrovni 2,6 %.

Největší vliv na růst cen mělo bydlení, kde ceny nájemného z bytu vzrostly meziročně o 6,4 %, vodného o 4,2 % a stočného o 3,7 %. Náklady vlastnického bydlení (imputované nájemné) stouply o 5 %. Z potravin zdražilo hovězí a telecí maso o 24,2 %, drůbež o 11,4 %, káva o 17,4 % a celkově maso o 4,3 %. Další výrazné zdražení nastalo u tabákových výrobků o 6,6 %, stravovacích služeb o 4,5 %, ubytovacích služeb o 6,6 % a rekreačních a kulturních služeb o 7 %.

V roce 2025 naopak meziročně zlevnilo máslo o 29,2 %, brambory o 28,8 %, elektřina o 5,1 %, zemní plyn o 6,7 %, pohonné hmoty o 4,8 %, oděvy o 2 %, obuv o 4 % a tuhá paliva o 2,4 %.

Vývoj inflace v roce 2024

V roce 2024 dosáhla průměrná roční míra inflace v České republice hodnoty 2,4 %, což představuje výrazný pokles o 8,3 procentního bodu oproti roku 2023. Po dvou letech vysoké inflace tak došlo ke zpomalení růstu cen a návratu k hodnotám blíže dlouhodobému průměru.

Za tímto vývojem stála kombinace protichůdných faktorů. K celkovému zpomalení inflace přispěl pokles cen některých klíčových položek, zejména potravin, nealkoholických nápojů, zemního plynu, tuhých paliv a pohonných hmot. Naopak zdražování pokračovalo v sektoru bydlení, kde rostly ceny nájemného, elektřiny, vodného, stočného, tepla a teplé vody. Výraznější růst zaznamenaly také ceny alkoholických nápojů a tabáku, stejně jako stravovací a ubytovací služby.

Rozdílný vývoj cen byl patrný i mezi zbožím a službami. Zatímco ceny zboží vzrostly pouze o 0,9 %, služby zdražily o 5,1 %. Tento trend naznačuje, že inflační tlaky se přesunuly spíše do sektoru služeb, kde může hrát roli vyšší poptávka i rostoucí provozní náklady.

Vývoj inflace v roce 2023

V roce 2023 se dostala inflace na úroveň 10,7 %, což bylo o 4,4 procentního bodu méně než v roce 2022. I přesto, že došlo k poklesu, tato dvouciferná cifra byla třetí nejvyšší od vzniku samostatné České republiky. Výši inflace v roce 2023 ovlivnil nárůst cen bydlení, stravovacích a ubytovacích služeb a alkoholických nápojů a tabáku. Naopak došlo k poklesu cen pohonných hmot, potravin a nealkoholických nápojů. Bez povšimnutí by však kromě průměrné roční inflace neměla zůstat ani kumulativní inflace za roky 2022 a 2023. Během tohoto období se cenová hladina zvýšila o více než 27 %. Došlo tak k poklesu kupní síly peněz přibližně o třetinu.

Vývoj inflace v roce 2022

„Šokující zdražování zasáhlo českou ekonomiku.“ Podobné zprávy dominovaly médiím v průběhu roku 2022, kdy meziroční míra inflace vystřelila z předchozích 3,8 % na dlouho nevídaných 15,1 %. Jednalo se o druhou nejvyšší hodnotu od vzniku samostatné České republiky v roce 1993. Zatímco průměrný růst cen napříč spotřebitelským košem už byl sám o sobě znepokojivý, některé jeho složky zaznamenaly ještě dramatičtější nárůst: v desítkách procent. Zejména ceny energií, potravin a pohonných hmot vystřelily prudce vzhůru. Sektor služeb sice reagoval na inflační tlaky pomaleji, ale o to vytrvaleji: v roce 2024 byly stále ještě rostoucí ceny ve službách jedním z faktorů, které ČNB zohledňovala při postupných úpravách 2t repo sazby.

Vývoj inflace v roce 2021

V roce 2021 činila průměrná míra inflace 3,8 %, což bylo o 0,6 procentního bodu více než v roce 2020. Vývoj inflace v průběhu roku 2021 byl následující: nejdříve inflace mírně klesala a od března do srpna se držela na úrovni 2,8 %. Následně začala stoupat a v listopadu byla na úrovni 3,5 %, v prosinci se dostala na 3,8 %.

Co ovlivňuje výši inflace?

Na inflaci, která je definovaná jako růst cen v ekonomice, má vliv celá řada faktorů. Inflace je nerozlučně spojená s množstvím peněz v ekonomice. Za hlavní příčiny vysoké inflace v letech 2022 a 2023 je možné považovat narušení dodavatelsko-odběratelských řetězců během pandemie covid-19, probíhající válku na Ukrajině a nerozumnou vládní politiku předchozího kabinetu.

Na co vše má inflace vliv?

V souvislosti s inflací si lidé také často pokládají otázku, co všechno vlastně inflace ovlivňuje. Zatímco mírná inflace je pro ekonomiku potřebná, vysoká inflace má vesměs pouze negativní dopady. Vysoká inflace totiž znehodnocuje úspory, nutí k přehodnocování investic a vytváří také nejistotu ohledně budoucího vývoje na trhu. Velmi citelná je inflace v případě úspor, které se nijak nezhodnocují. Je však třeba také říci, že existuje skupina lidí, která z vysoké inflace těží, a sice lidé, kteří dluží peníze (hypotéka, půjčky apod.). Inflace totiž hodnotu dluhů snižuje.

Jak se inflace počítá?

V České republice počítá inflaci Český statistický úřad. Možností, jak měřit inflaci, je hned několik, nejčastěji se ale používá index spotřebitelských cen, index cen výrobců a deflátor hrubého národního produktu a důchodů. Z těchto způsobů je tím nejjednodušším výpočet podle indexu spotřebitelských cen. Jak výpočet probíhá? Porovnávají se ceny takzvaného spotřebního koše, jež obsahuje zhruba 700 položek, které reprezentují výdaje domácnosti (nájem, energie, potraviny, léky, zdravotnické pomůcky apod.). Míra inflace se stanovuje podle toho, jak se ceny spotřebního koše za určité období mění.