S novou superdávkou zanikl dříve vyplácený příspěvek i doplatek na bydlení. Součástí superdávky je složka Bydlení. Kdo na ni má nárok a jaké jsou její podmínky?
Do konce září 2025 mohli lidé, jejichž výdaje na bydlení přesahovaly 30 % příjmů, žádat o příspěvek na bydlení. S účinností zákona č. 151/2025 Sb., o dávce státní sociální pomoci, však tato samostatná dávka zanikla. Nahradila ji jedna nová dávka, takzvaná superdávka, která zahrnuje čtyři složky: Bydlení, Živobytí, Bonus na dítě a Pracovní bonus.
„Od zavedení superdávky si vláda slibuje zjednodušení a zefektivnění systému sociální pomoci. Mezi nejčastější zmiňované výhody patří jedna žádost a jedno řízení, komplexní posouzení domácnosti a motivace příjemců dávek k práci. Panují i určité obavy. Tou největší je méně peněz pro některé skupiny žadatelů,“
doplňuje Miroslav Majer, CEO fintech startupu Hyponamíru.cz.
Od 1. října 2025 už není možné žádat o příspěvek na bydlení. Noví zájemci musí podat žádost o superdávku, která nahrazuje původní podporu.
Pokud nyní pobíráte příspěvek na bydlení, musíte nejpozději do 31. prosince 2025 podat žádost o novou superdávku. Do dubna 2026 budete nadále dostávat dávky ve stávající výši (pozn.: v dubnu bude vyplacena dávka za březen 2026). Od května 2026 už bude dávka vyplácena podle nových pravidel.
Pokud jako stávající příjemce příspěvku na bydlení žádost o superdávku do konce roku 2025 nepodáte, nárok na dávku automaticky zanikne. O novou superdávku pak budete moci požádat až jako nový žadatel od ledna 2026.
Před změnou systému státní podpory bydlení mohli lidé žádat o příspěvek na bydlení, případně o příspěvek na živobytí.
Příspěvek na bydlení pomáhal financovat bydlení především nízkopříjmovým domácnostem. Tuto dávku běžně pobírali i lidé, kteří měli pravidelné příjmy, ale nestačily jim pokrýt vysoké náklady na bydlení. Žadatelé o příspěvek dokládali výši příjmů a skutečných nebo normativních nákladů. Při výpočtu výše příspěvku hrál roli i typ bydlení a lokalita.
Doplatek na bydlení využívali především lidé v hmotné nouzi, kterým vlastní příjmy i po započítání příspěvku na bydlení neumožňovaly zajistit si důstojné bydlení. U této dávky se posuzovala celková majetková a sociální situace žadatele.
Obě zmíněné dávky jsou již minulostí. Superdávka nyní obsahuje pouze jednu položku s označením Bydlení.
Složka Bydlení v rámci superdávky má stejně jako dřívější příspěvek na bydlení za cíl pomoci lidem s nízkými příjmy pokrýt výdaje na bydlení. Získané peníze nejčastěji pomáhají s úhradou části nájmu nebo energií.
Složka bydlení se do superdávky započítává, pokud náklady na bydlení překročí stanovenou hranici příjmů (obvykle více než třetinu příjmů domácnosti) a zároveň nepřesáhnou uznatelné náklady na bydlení stanovené státem (tzv. normativní náklady).
„Na tuto finanční pomoc od státu mají nárok vlastníci, nájemci i podnájemci nemovitostí. Získat ji mohou i lidé žijící v rekreačních objektech, i když v nich nemají zřízen trvalý pobyt. Důležité je, zda je objekt fakticky trvale užíván k bydlení. Rekreační nemovitosti také musí splňovat základní standardy pro užívání k bydlení — například musí být uzamykatelné, mít dostupnou vodu, elektřinu a hygienické zařízení,“
doplňuje Ondřej Hradil, hypoteční specialista Hyponamíru.cz.
Chcete se o superdávce dozvědět více? Podrobné informace o dávce státní sociální pomoci najdete na webových stránkách Úřadu práce ČR.
Při výpočtu složky Bydlení se, podobně jako u dřívějšího příspěvku na bydlení, využívají tzv. normativní náklady.
U nájemního bydlení se uplatňuje nájemní normativ. Výše dávky nesmí přesáhnout maximální hranici stanovenou vládou. Přihlíží se k počtu osob v domácnosti i k velikosti obce. U superdávky zůstane zachováno rozdělení na Prahu, Brno, obce do 69 999 obyvatel a obce s 70 000 a více obyvateli. Normativy pro rok 2026 budou vycházet ze skutečných nákladů, které žadatelé o příspěvek na bydlení uváděli úřadu práce.
Normativní náklady v roce 2025 (využívané u příspěvku na bydlení)
| Počet osob | Normativní náklady 2025 |
| Jedna nebo dvě | 9 236 Kč |
| Tři | 11 540 Kč |
| Čtyři a více | 14 029 Kč |
Pro vlastníky rodinných domů, členy bytových družstev a osoby, které v nemovitosti bydlí na základě věcného břemene, se stanoví tzv. vlastnický paušál. Jeho výše odpovídá 30 % nájemního normativu.
Normativní náklady v roce 2025 (využívané u příspěvku na bydlení)
| Počet osob | Normativní náklady 2025 | ||
| Praha a Brno | Obec (alespoň 70 tisíc obyvatel) | Obec (69 999 obyvatel a méně) | |
| Jedna nebo dvě | 17 298 Kč | 14 680 Kč | 14 204 Kč |
| Tři | 19 865 Kč | 16 441 Kč | 15 819 Kč |
| Čtyři a více | 23 984 Kč | 19 855 Kč | 19 105 Kč |
Domácnosti s příjmem nad hranicí 1,43násobku životního minima budou mít nárok na energetický paušál určený k pokrytí výdajů za energie. U jednotlivce činí 2 300 Kč, s každým dalším členem se částka navyšuje o 500 Kč, až do 4 300 Kč u pěti a více osob. Pokud všichni členové spadají do kategorie zranitelných, paušál se zvyšuje na 1,4násobek.
Rodinám s příjmem pod uvedenou hranicí se hradí skutečně zaplacené náklady na energie, nejvýše však do 1,2násobku energetického paušálu. Pro domácnosti vytápějící pevnými palivy (uhlí, brikety, pelety, dřevo) se stanoví zvláštní částka 1 500 Kč pro jednotlivce, která se s počtem osob zvyšuje o 500 Kč, až na 3 500 Kč u pětičlenných a větších domácností. I zde platí zvýhodnění pro zranitelné osoby.
O superdávku je především nutné požádat. Pro přiznání nároku ze složky Bydlení je třeba splnit několik klíčových podmínek.
Nárok vzniká, pokud náklady na bydlení přesahují přiměřený podíl příjmu domácnosti (obvykle 30 %, v Praze 35 %) a zároveň nepřesahují takzvané rozhodné náklady na bydlení. Výpočet zohledňuje normativní nájemné a energetický paušál.
Podmínkou je doložený právní titul k bydlení, například vlastnictví nemovitosti, nájemní nebo podnájemní smlouva, případně smlouva o ubytování.
Stát usiluje o to, aby pomoc byla co nejpřesněji cílená a směřovala především k nejzranitelnějším skupinám obyvatel. Kromě příjmů se nově sleduje i majetek. Domácnost musí uvést počet vlastněných nemovitostí určených k bydlení, počet osobních automobilů a přibližnou výši finančních prostředků v hotovosti i na bankovních účtech.
Dávku nezískají domácnosti, které vlastní více než jednu nemovitost (vyjma té, ve které bydlí), více automobilů nebo mají úspory nad určitý limit. Stát sleduje i aktivitu žadatele o superdávku. Nárok například zaniká lidem, kteří sice mohou pracovat, ale dobrovolně nepracují a zároveň nejsou vedeni v evidenci úřadu práce.
Zda máte na dávku státní sociální pomoci nárok, zjistíte jednoduše online. Ministerstvo práce a sociálních věcí má na svých webových stránkách orientační kalkulačku pro výpočet superdávky. Kalkulačka počítá s hodnotami normativního nájmu pro rok 2026.
Pro výpočet je nutné vyplnit několik základních údajů o domácnosti, příjmech, nákladech na bydlení a majetku. Nevýhodou je, že pokud máte příjmy ze samostatné výdělečné činnosti, výsledek nezískáte. Důvodem je specifické posuzování těchto příjmů, které zohledňuje průměrnou mzdu a další individuální faktory.
Konečné rozhodnutí o přiznání dávky a její přesné výši vydává vždy Úřad práce ČR na základě správního řízení a po předložení a ověření všech rozhodných skutečností.
Při podání žádosti budete dokládat náklady na bydlení, příjmy a další dokumenty potřebné k posouzení vaší individuální situace. Některé údaje budete pouze prohlašovat, jiné je vhodné doložit pro rychlejší vyřízení.
Tyto údaje zatím není nutné dokládat, měly by být automaticky ověřeny z dostupných registrů.
Pokud se rozhodnete využít energetický paušál, náklady na energie už nebudete muset dokládat. O použití paušálu rozhodne Úřad práce ČR podle výše vašich příjmů.
O superdávku můžete požádat online nebo osobně. Elektronické podání probíhá přes Klientskou zónu Jenda, dostupnou na webu i v mobilní aplikaci.
Přihlášení probíhá pomocí Identity občana, například bankovní identitou nebo Mobilním klíčem eGovernmentu. Pokud ji zatím nemáte, lze ji zřídit u banky nebo na České poště. Formuláře jsou intuitivní, obsahují nápovědy a umožňují nahrát potřebné dokumenty. V případě neúplné žádosti budete upozorněni, a to formou SMS, e-mailem nebo přímo v zóně Jenda.
Druhou možností je osobní podání na pobočce Úřadu práce ČR. Pokud je to možné, doporučuje se rezervace termínu online. V opačném případě je nutné navštívit pobočku v úředních hodinách a počkat na vyvolání. Kontaktní informace a přehled úředních hodin najdete na webu Úřadu práce.
