Cenová hladina je vážený průměr cen zboží a služeb v hospodářství, který se měří pomocí indexu spotřebitelských cen. Může se zvyšovat, snižovat i zůstat neměnná. Projevem ekonomické nerovnováhy je inflace, jejímž znakem je trvalý vzestup cenové hladiny, její sestup pak označujeme jako deflaci. Opakem zrychlující se inflace je dezinflace, pro níž je typický pokles tempa růstu všeobecné cenové hladiny.
Jak se cenová hladina měří?
K měření cenové hladiny se používají cenové indexy. Nejznámější je Index spotřebitelských cen (CPI), dále index cen výrobců (PPI), implicitní cenový deflátor (IPD), index cen stavebních prací a index cen zemědělské produkce. K čemu pak jednotlivé indexy slouží?
- CPI se využívá pro účely valorizace mezd, důchodů a sociálních příjmů, i v souvislosti s nájemními a jinými smlouvami, kde je ustanovena revize původně stanoveného plnění na základě vývoje inflace.
- IPD se využívá pro eliminaci cenových změn, je představován zlomkem, kdy v čitateli je nominální HDP v běžných cenách a ve jmenovateli reálný HDP ve stálých cenách.
- PPI v sobě pak zahrnuje více indexů, které sledují vývoj cen v jednotlivých odvětvích ekonomiky. Nejčastěji jde o index stavebních prací, index cen zemědělských výrobců, Index cen průmyslových výrobců a index cen tržních služeb.
Víte, že cenová hladina je přímo úměrná množství peněz v oběhu a rychlosti obratu, nepřímo pak závisí na velikosti produktu?
