Senát zamítl novelu stavebního zákona. Co bude dál?

Co si z článku odnést

• Senát zamítl novelu stavebního zákona vedenou jako sněmovní tisk 67 a senátní tisk 272.
• Sněmovna bude pro prosazení původního znění potřebovat nejméně 101 hlasů poslanců.
• Zastánci novely očekávají rychlejší povolování, kritici se obávají oslabení role obcí, veřejnosti a dotčených orgánů.
• Postoj prezidenta není potvrzen a případná ústavní stížnost zatím zůstává pouze avizovanou možností.

Senát návrh nevrátil, ale rovnou zamítl

Senátní hlasování po více než pětihodinové debatě nepřineslo prostor pro kompromisní úpravy. Horní komora totiž návrh nevrátila Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy, ale přijala usnesení o jeho úplném zamítnutí. Pro zamítnutí novely hlasovalo 55 z 66 přítomných senátorů, což ukazuje na mimořádně silný odpor k předloženému znění.

V politické debatě se pro tento krok běžně používá označení „veto Senátu“. Ústavně přesnější je ale mluvit o zamítnutí návrhu zákona Senátem. Praktický dopad je přitom zásadní: poslanci nyní nebudou hlasovat o senátní alternativě, ale o tom, zda znovu potvrdí verzi, kterou už dříve schválili.

„Pro lidi, kteří plánují vlastní bydlení, není nejdůležitější samotný politický spor, ale to, zda změna přinese předvídatelnější a srozumitelnější povolovací proces. Rychlost řízení má smysl jen tehdy, pokud zároveň zůstane zachována právní jistota pro stavebníka i jeho financování,“

říká Miroslav Majer, CEO portálu hyponamíru.cz.

Co obsahuje sporná novela stavebního zákona

Návrh je v Poslanecké sněmovně veden jako sněmovní tisk 67; do dolní komory byl doručen 12. prosince 2025. Po sněmovním schválení zamířil do Senátu jako tisk 272. Předkladatelem je skupina poslanců, mezi nimiž je podle evidence Poslanecké sněmovny také Andrej Babiš.

Zastánci změny stavějí svou argumentaci hlavně na potřebě omezit průtahy a takzvaný úřední ping-pong mezi stavebními úřady a dotčenými orgány. Novela je spojována s představou jednoho integrovaného povolení, někdy zjednodušeně popisovaného jako „jedno razítko“. Jenže právě tady je malý háček: tento slogan nevystihuje všechny právní ani praktické dopady návrhu. Konečný efekt bude záviset nejen na paragrafovém znění, ale také na fungování úřadů, dostupnosti úředníků a kvalitě projektové přípravy.

Schválení novely samo o sobě nezaručuje rychlejší výstavbu ani více dostupných bytů. Může vytvořit jednodušší procesní rámec, automaticky ale nevyřeší nedostatek kapacit na stavebních úřadech, složité majetkoprávní vztahy ani nepřipravenost některých projektů.

Rychlejší povolování versus ochrana veřejného zájmu

Senátní kritika nezněla jen jako odmítnutí další změny stavebních předpisů. Odpůrci zpochybňovali samotnou kvalitu návrhu a upozorňovali, že snaha o zrychlení řízení může oslabit postavení obcí, dotčených orgánů i veřejnosti. Část senátorů návrh označovala za špatně připravený a obávala se, že jednodušší procedury budou v praxi více vyhovovat velkým developerským projektům.

Je dobré rozlišovat mezi tím, co je doložený fakt, a tím, co je teprve očekávaný dopad. Jisté je, že novela má ambici postupy zjednodušit. Naopak tvrzení, že bude automaticky nahrávat developerům nebo že spolehlivě zkrátí každé stavební řízení, jsou zatím spíše hodnocením a předpovědí než ověřeným výsledkem.

„Povolování staveb nelze vnímat jen jako překážku výstavby. Pro obce i kupující je důležité, aby bylo zřejmé, kdo odpovídá za dopravní infrastrukturu, občanskou vybavenost a podobu okolí nových projektů. Kvalitní proces musí být rychlý, ale také čitelný pro všechny dotčené strany,“

uvádí Jiří Krejčí, CSO společnosti hyponamíru.cz

O čem rozhodne zářijové hlasování poslanců

Sněmovní většina už avizovala snahu senátní zamítnutí přehlasovat na plánované zářijové schůzi. V tomto případě nestačí prostá většina přítomných poslanců. Pro opětovné schválení Senátem zamítnutého zákona musí hlasovat nadpoloviční většina všech 200 poslanců, tedy nejméně 101 zákonodárců.

Výsledek proto nebude záviset jen na deklarované podpoře jednotlivých stran, ale i na skutečné účasti poslanců při hlasování a na koaliční disciplíně. Pokud potřebný počet hlasů návrh nezíská, legislativní proces v této podobě skončí. Pokud naopak Sněmovna zákon znovu schválí, bude následovat další fáze u prezidenta republiky.

Možné legislativní scénáře

• Pokud Sněmovna nezíská 101 hlasů, novela stavebního zákona nebude přijata.
• Pokud poslanci získají nejméně 101 hlasů, návrh postoupí prezidentovi republiky.
• Pokud by prezident zákon vetoval, Sněmovna by k přehlasování veta opět potřebovala nejméně 101 hlasů.
• Pokud zákon projde celým procesem, část senátorů může zvážit návrh na jeho přezkum u Ústavního soudu.

Prezidentské veto ani Ústavní soud zatím nejsou na stole

K 21. srpnu 2026 nebylo potvrzeno oficiální stanovisko prezidenta k této konkrétní novele. To odpovídá i aktuální situaci: návrh se po senátním zamítnutí musí nejprve vrátit do Poslanecké sněmovny. Teprve pokud jej poslanci znovu schválí, dostane se k prezidentovi k podpisu, případně k vetu.

Stejně opatrně je potřeba pracovat i s možností ústavní stížnosti. Někteří senátoři uvedli, že by se v případě dokončení legislativního procesu mohli obrátit na Ústavní soud. V době projednávání však nebylo potvrzeno, že by návrh na zrušení novely už skutečně podán byl. Debata o stavebním právu tak zůstává otevřená nejen mezi oběma komorami Parlamentu, ale také mezi stavebníky, obcemi, developery a institucemi chránícími veřejný zájem.