Městské dotace na energie a vodu: Praha spustila program Čistá energie Praha

Některé české obce a města začínají budovat vlastní verzi „Zelené úsporám“ a doplňují tak státní podporu energetických renovací. Letos je to nejviditelnější v Praze, která otevřela nový program s rozpočtem 50 milionů korun a podporou až do 50 procent způsobilých nákladů. Pro domácnosti, SVJ i bytová družstva to znamená jediné: vedle státních dotací mohou nově hledat pomoc i přímo na radnici.

Co si z článku odnést

• Praha spustila od 1. července 2026 program Čistá energie Praha 2026–2027.
• Žádosti lze podávat do 31. srpna 2027 nebo do vyčerpání alokace.
• Město rozdělí 50 milionů korun a standardně pokryje až 50 procent způsobilých nákladů.
• Na tepelné čerpadlo nebo zelenou střechu u bytového domu lze v Praze získat až 400 tisíc korun.
• Městské programy už neřeší jen úspory energií, ale také zadržování vody a přehřívání měst.
• Státní Nová zelená úsporám 2026+ pokračuje, ale předcházelo jí vyčerpání některých alokací a kompenzace pro část žadatelů.

Proč obce rozjíždějí vlastní dotační programy

Městské a obecní dotace už dnes nejsou jen drobným bonusem navíc. Čím dál častěji fungují jako druhá vrstva podpory vedle státní Nové zelené úsporám, případně jako nástroj, který reaguje na místní problémy rychleji a přesněji. Zatímco stát nastavuje plošná pravidla, radnice mohou cílit na konkrétní potřeby svého území, například na přehřívání zástavby, hospodaření s dešťovou vodou nebo podporu bytových domů.

Právě letos je to dobře vidět na Praze. Ta od 1. července 2026 v 9 hodin otevřela příjem žádostí do programu Čistá energie Praha 2026–2027. Příjem má běžet do 31. srpna 2027 do 23:59, ale jen do chvíle, než se vyčerpá připravená alokace. Už samotné nastavení programu ukazuje, že město nehraje jen symbolickou roli. Do financování energetických a adaptačních opatření vstupuje jako samostatný hráč.

„Pro domácnosti je klíčové, aby podpora byla nejen zajímavá výší příspěvku, ale také předvídatelná. Jakmile se mezi jednotlivými výzvami objeví nejistota, lidé i společenství vlastníků často investici odkládají,“

říká Miroslav Majer, CEO portálu hyponamíru.cz.

Praha nabízí statisíce na čerpadla, střechy i dešťovou vodu

Pražský program patří k nejlépe doloženým a zároveň nejčerstvějším příkladům komunální podpory. Město v něm počítá s celkovou částkou 50 milionů korun a se základním pravidlem, podle kterého lze získat až 50 procent způsobilých nákladů. O podporu mohou žádat fyzické osoby, SVJ i bytová družstva, což je důležité hlavně v metropoli, kde velká část obyvatel nebydlí v rodinných domech.

Výše příspěvků rozhodně není zanedbatelná. U rodinných domů a bytových jednotek Praha nabízí na tepelná čerpadla podle typu až 60 tisíc korun u systému vzduch–vzduch, 100 tisíc korun u vzduch–voda a 150 tisíc korun u země–voda nebo voda–voda. U bytových domů je podpora výrazně vyšší a může dosáhnout až 400 tisíc korun na tepelné čerpadlo.

Podobně jsou nastavené i další části programu. Na zelenou střechu lze v Praze získat až 200 tisíc korun u rodinného domu a až 400 tisíc korun u bytového domu. U nádrží na dešťovou vodu počítá program s podporou až 150 tisíc korun pro rodinný dům a až 250 tisíc korun pro bytový dům. Právě tady je hezky vidět, že titulky o „statisících“ nejsou nadsázka, ale odpovídají skutečným podmínkám programu.

Městské dotace už nejsou jen o účtech za energie

Praha navíc ukazuje ještě jeden důležitý posun. Komunální podpora se neomezuje jen na zdroje tepla, ale stále víc propojuje energetiku s klimatickou adaptací města. Vedle tepelných čerpadel se tak do popředí dostávají také zelené střechy, akumulace dešťové vody, pnoucí vegetace nebo odpevnění ploch. Jinými slovy, nejde jen o to, jak snížit náklady na vytápění, ale i o to, jak omezit přehřívání ulic a zlepšit hospodaření s vodou.

To je rozdíl oproti pohledu, který si veřejnost dlouho spojovala hlavně se státní Novou zelenou úsporám. Městské programy si dnes vytvářejí vlastní logiku a stále častěji reagují na to, co je pro konkrétní lokalitu nejpalčivější. V hustě zastavěných městech proto dává větší smysl podporovat i opatření, která přímo nesnižují spotřebu energie, ale zlepšují kvalitu bydlení a odolnost okolí.

„U bytových domů bývá rozhodování o investicích složitější než u rodinných domů. Každý program, který umí zohlednit realitu SVJ a družstev, proto může rozhýbat projekty, které by jinak zůstaly dlouho jen na papíře,“

doplňuje Jiří Krejčí, odborník na reality portálu realingo.cz.

Brno a další města volí vlastní cestu

Praha není jediná. Také Brno dlouhodobě pracuje s vlastními ekodotačními programy, i když jejich struktura je odlišná. V roce 2026 nabízí podporu zelených střech až do výše 1 400 korun na metr čtvereční a pro tento program vyčlenilo 19 milionů korun. Už tenhle příklad ukazuje, že města nekopírují jeden univerzální model, ale skládají podporu podle vlastních priorit a podle toho, jaké problémy chtějí řešit.

V médiích se objevují také příklady menších měst. U Hodonína se mluví například o možnosti získat až 300 tisíc korun na připojení k místní teplárně a až 100 tisíc korun na dešťovou vodu. Tady je ale na místě opatrnost, protože u tohoto příkladu nejsou veřejně dohledatelné podmínky tak přesně a přehledně jako u pražského programu. Jako ilustrace trendu je to zajímavé, hlavní důkaz rostoucí role obcí ale dál představují především oficiálně zdokumentované programy velkých měst.

Co se mezitím děje se státní Novou zelenou úsporám

Bylo by chybou vykládat rozmach městských dotací tak, že stát z podpory renovací zmizel. To neplatí. V roce 2026 byla spuštěna nová etapa Nová zelená úsporám 2026+, která dál pokračuje a pracuje mimo jiné i s kombinací dotací a bezúročných úvěrů. Přesnější je říct, že komunální programy reagují na situaci, kdy státní podpora není vždy dostatečně plynulá a předvídatelná.

Oficiální materiály Státního fondu životního prostředí zároveň potvrdily, že u některých dřívějších výzev došlo k vyčerpání alokací a fond následně řešil také kompenzace za přípravu projektů pro ty žadatele, kteří se do předchozího režimu nevešli. To je důležitý detail. Nejde o kolaps systému ani o konec dotací, ale o signál, že při vysokém zájmu může mezi potřebou domácností a dostupnými veřejnými penězi vznikat tlak.

Na co si dát při žádosti pozor

• Rozhodující je termín podání, protože programy mohou skončit dřív po vyčerpání alokace.
• Každé město nastavuje vlastní pravidla, takže nelze automaticky přebírat podmínky ze státní NZÚ.
• Někde se podpora počítá procentem nákladů, jinde pevnou částkou na technologii nebo na metr čtvereční.
• U příkladů menších měst je vhodné ověřit aktuální pravidla přímo na oficiálním webu obce.

Právě rozdílnost jednotlivých programů bude pro žadatele stále důležitější. Zatímco stát nabízí široce nastavený rámec, města přidávají vlastní pravidla, limity i priority. Pro domácnosti to znamená větší šanci získat podporu, ale také větší potřebu hlídat termíny, podmínky a typ opatření, na který lze v konkrétním místě skutečně dosáhnout.