ČOI prověřuje podnět k platformě Bezrealitky a transparentnost jejích služeb

Co si z článku odnést

• ČOI podle e15 prověřuje podnět Asociace realitních kanceláří ČR týkající se platformy Bezrealitky.
• Sporné je především marketingové označení „bez realitky“ a prezentace rozšířené služby Komfort.
• Provize ve výši 1,5 % plus DPH sama o sobě nevypovídá o tom, zda je služba férová, nebo nekalá.
• Rozhodující může být transparentnost ceny, rozsahu služby, délky závazku a podmínek spolupráce.

ČOI podnět prověřuje, konečný verdikt zatím nepadl

Informaci o prověřování zveřejnil deník e15 dne 18. srpna 2026. Podnět měla podat Asociace realitních kanceláří ČR, která zpochybňuje některé prvky komunikace platformy Bezrealitky. Česká obchodní inspekce je dozorovým orgánem nad dodržováním pravidel ochrany spotřebitele, včetně zákazu nekalých obchodních praktik.

Je důležité rozlišovat mezi samotným podnětem, jeho prověřováním a případným správním řízením. To, že se ČOI případem zabývá, samo o sobě neznamená, že platforma porušila zákon nebo že její obchodní model je nezákonný. K datu rešerše, tedy k 19. srpnu 2026, nebylo veřejně dohledáno pravomocné rozhodnutí, výše pokuty ani jiný konečný závěr úřadu.

„Při prodeji nemovitosti není nejdůležitější samotné procento provize. Klient by měl vždy přesně vědět, za jaké úkony platí, kdo za ně odpovídá a jaké náklady mohou vzniknout navíc,“

říká Miroslav Majer, CEO portálu hyponamíru.cz.

Jádrem sporu je význam slov „bez realitky“

Asociace realitních kanceláří ČR podle dostupných informací namítá, že označení „bez realitky“ může být pro část klientů zavádějící. Platforma totiž vedle inzertního prostoru nabízí i placené služby, které mohou zahrnovat realitní podporu, právní servis a pomoc při dokončení transakce. V této souvislosti je užitečné připomenout, že označení platformy samo o sobě nemusí vypovídat o rozsahu poskytovaných služeb.

Z právního pohledu přitom nemusí být rozhodující samotný název značky. Zákon o ochraně spotřebitele i evropská pravidla pro nekalé obchodní praktiky řeší hlavně celkový dojem, který obchodní sdělení vytváří u průměrného spotřebitele. Posuzovat se tak může například to, zda klient srozumitelně chápe povahu služby, její cenu, rozsah i případná omezení.

Otázka tedy nestojí jen tak, zda může firma používat výraz „bez realitky“. Podstatnější je, zda marketing jasně vysvětluje, že vedle samostatného prodeje může zákazník využít i placený servis, který se v některých ohledech blíží tradičnímu realitnímu zprostředkování.

Služba Komfort a cena za rozšířený servis

Ve veřejné debatě se opakovaně objevuje služba Komfort, kterou Bezrealitky prezentuje jako rozšířenou podporu při prodeji nemovitosti. Podle dostupných podkladů může zahrnovat realitní asistenci, právní servis a pomoc s dokončením obchodu. Přesný obsah služby, aktuální ceník i smluvní podmínky je ale vhodné vždy ověřit přímo před uzavřením smlouvy, protože se mohou měnit.

Spor symbolicky ztělesňuje také sazba 1,5 % plus DPH, spojovaná s rozšířeným servisem platformy. Samotná výše poplatku však není důkazem nekalé obchodní praktiky. Český právní řád nestanovuje jednotnou povinnou provizi za zprostředkování prodeje nemovitosti a ceny se na trhu liší podle lokality, hodnoty nemovitosti i rozsahu služeb.

Co porovnávat vedle samotné provize

• zda cena zahrnuje pouze inzerci, nebo i prohlídky, vyjednávání a právní servis,
• kdo připravuje nebo kontroluje smluvní dokumentaci,
• jak dlouho trvá závazek a za jakých podmínek lze službu ukončit,
• zda jsou zvlášť účtovány další služby, například prověření nemovitosti,
• kdo nese odpovědnost za jednotlivé části transakce.

Digitalizace mění práci makléřů, ale nenahrazuje všechno

Kauza Bezrealitky otevírá širší debatu o tom, kde dnes končí inzertní platforma a kde začíná realitní služba. Digitální nástroje dokážou výrazně zjednodušit zveřejnění nabídky, komunikaci se zájemci, organizaci některých kroků i přípravu části administrativy. A právě to může snížit náklady, které klient při prodeji nemovitosti zaplatí.

Některé úkony však stále vyžadují odborné posouzení a osobní odpovědnost. Jde zejména o správné nastavení prodejní strategie, vyjednávání o ceně, vyhodnocení dokumentace, řešení nestandardních právních situací nebo koordinaci složitější transakce. Digitální platforma a tradiční realitní kancelář proto nemusejí nabízet totožný produkt, i když se jejich služby v určitých bodech překrývají.

„Prodávající by neměl hodnotit nabídku jen podle toho, zda je označena jako služba bez makléře nebo s makléřem. Rozhodující je konkrétní rozsah pomoci, odpovědnost za průběh obchodu a srozumitelnost podmínek,“

uvádí Jiří Krejčí, CSO společnosti hyponamíru.cz.

Právní test se soustředí na informace pro spotřebitele

ČOI při posuzování nekalých obchodních praktik vychází ze zákona o ochraně spotřebitele a z evropské směrnice 2005/29/ES. Nekalá praktika může spočívat nejen v nepravdivém tvrzení, ale také v klamavém opomenutí. Jinými slovy: problémem může být i důležitá informace uvedená nejasně, nesrozumitelně, nevhodně nebo až ve chvíli, kdy už spotřebitel učinil ekonomické rozhodnutí.

V případě realitních služeb může být podstatné hlavně to, zda je ještě před uzavřením smlouvy zřetelně vysvětleno, co klient za sjednaný poplatek získá, zda jde o jednorázovou, nebo průběžnou službu a jaké další náklady mohou vzniknout. Kontrola marketingu nemusí hodnotit celý obchodní model platformy, ale může se zaměřit jen na konkrétní reklamní sdělení, způsob prezentace ceny nebo smluvní informace.

Možné další kroky ČOI

Prověřování může skončit bez dalšího zásahu, pokud inspekce neshledá důvod k zahájení navazujícího řízení. Ve hře je ale i požadavek na doplnění podkladů, úpravu obchodní komunikace nebo zahájení správního řízení. Teprve v takovém procesu by se řešilo, zda konkrétní jednání naplnilo znaky porušení předpisů na ochranu spotřebitele.

Bezrealitky spor veřejně komentuje a svůj model obhajuje, zatímco ARK ČR upozorňuje na možné riziko zavádějícího dojmu. Dokud nebude zveřejněn výsledek prověřování, zůstává celý případ především sporem o transparentnost marketingu a o hranici mezi digitální platformou a realitním zprostředkováním.