Uznávání příjmů při žádosti o hypoteční úvěr

Se zřizováním hypotečního úvěru je spojena řada formalit. Jednou z nich je – pro banku velice důležitá věc – zjistit, jaké příjmy má žadatel. Banka chce zcela logicky předejít tomu, aby se klient dostal do situace, kdy nemá na splátky úvěru – musela by totiž nemovitost prodat, a to se ztrátou. Jelikož banka o podobné problémy nestojí, doložení příjmů klienta se stalo nezbytnou součástí procesu při zřízování hypotéky. Na následujících řádcích HYPOnaMÍRU popíše, na co si dát při vykazování příjmů pozor.

Příjmy ze zaměstnání

Fyzické osoby nepodnikatelé dokládají výši svých příjmů pomocí potvrzení od zaměstnavatele s úhrnem příjmů za poslední tři měsíce. Tímto příjmem se rozumí čistá mzda před odečtením položek, jakými jsou příspěvky na penzijní připojištění nebo stravenky. Suma tudíž může být často vyšší než ta, se kterou se setkáváte na své výplatní pásce. Toto potvrzení o výši příjmů má platnost 30 až 60 dní od data jeho vystavení a nezřídka kdy je zaměstnavatel osloven bankou, aby potvrdil pravdivost tohoto výpisu.

Žadatel o hypotéku nesmí být ve výpovědní době ani ve zkušební lhůtě, opět ale záleží na podmínkách jednotlivých bankovních institucí. V případě že máte pracovní smlouvu uzavřenou na dobu určitou, pak by smlouva měla mít platnost vyšší jak jeden rok. Po ukončení tohoto pracovního poměru musíte v každém případě bance doložit prodlouženou smlouvu nebo smlouvu uzavřenou s jiným zaměstnavatelem.

Pokud pracujete na dohodu o pracovní činnosti, která se liší od neuznatelné dohody o provedení práce zejména tím, že se z ní odvádí zdravotní a sociální pojištění, je možné při zřizování hypotéky uspět. Musíte ovšem doložit stabilitu tohoto příjmu, kterou se rozumí například práce na dohodu o pracovní činnosti k zaměstnání, tedy jako přivýdělek. Ovšem tuto možnost nenabízí každá banka. Dohodu o pracovní činnosti akceptuje jen zlomek bankovních institucí, a většinou si za to zaplatíte.

OSVČ a doložení příjmů

OSVČ pro dokládání příjmů bance musí předložit svá daňová přiznání, a to minimálně dva roky zpětně. Problém nastává u nových živnostníků, kteří daňová přiznání z logických důvodů nemají.

Situaci mají rovněž zkomplikovanou i ti živnostníci, jenž se snažili co nejvíce ušetřit na odvodech zdravotního a sociálního pojištění v průběhu roku. Šikovný účetní jim “daňovou optimalizací” sice ušetřil, ovšem při žádání o hypotéku to může být problém. OSVČ pak těžko prokazuje, že ve skutečnosti má vyšší příjmy, než uvádí v daňovém přiznání.

Možností pro živnostníky je tedy hned několik, a to buď možnost výběru hypotéky bez doložení příjmů (většinou poměrně nevýhodné), nebo si upravit daňové přiznání v předstihu tak, aby vykazovalo dobré výsledky.

Ostatní příjmy

Do ostatních příjmů můžeme zahrnout rodičovské příspěvky. V případě kdy je jeden z rodičů na mateřské dovolené. Invalidní důchody a doživotní renty. Dále také mnohými opomíjené alimenty, (3 000 až 4 000 Kč měsíčně za jedno vyživované dítě), odměny pěstounů nebo honoráře. Tyto příjmy je možné započítat pouze v případě, kdy je bance doloženo, že tyto příjmy byly vypláceny nepřetržitě po dobu dvanácti měsíců každý měsíc. Z měsíční cestovní náhrady lze například zahrnout pouze 30 % do příjmů.

Neuznatelné příjmy

Mezi neuznatelné příjmy patří například již zmíněná dohoda o provedení práce, ale také částečný invalidní důchod nebo sociální dávky a to i přesto, že jsou tyto příjmy pravidelné.

Uznatelné příjmy

Mezi uznatelné příjmy patří klasický příjem ze závislé činnosti, tedy mzda a příjem z podnikání. Uznatelnými jsou také příjmy z nájmu, nemovitých věcí, nebo již zmiňovaný rodičovský příspěvek či plný invalidní důchod – u jednotlivých bank se pak tyto příjmy liší mírou uznatelnosti, např. že příjmy z nájmu některá banka uzná do výše jejich 70% a podobně.