Zodpovědně hospodařící domácnosti a jednotlivci mají připravenou finanční rezervu takzvaně na horší časy. V případě výpadku pravidelného zdroje přijmu mohou připravenou finanční rezervu využít na úhradu běžných výdajů. Z úspor mohou po určitou dobu platit například nájemné, poplatky za energie a služby spojené s bydlením, telefonní poplatky, měsíční splátky hypotéky či spotřebitelských úvěrů, nakupovat potraviny a léky.
Minimální výše finanční rezervy
Dostatečná finanční rezerva vám zajistí potřebný klid v nepříznivé životní situaci. Optimální výše finanční rezervy bude u každého z nás jiná. Pokud bydlíte ve vlastní nemovitosti, nesplácíte žádné úvěry a děti už na vás nejsou finančně závislé, vystačíte si s mnohem nižší částkou než rodina s dětmi, která splácí hypotéku na byt a úvěr na automobil. Finanční rezerva by měla vystačit na pokrytí výdajů minimálně po dobu šesti měsíců. V případě rodiny s měsíčními výdaji ve výši 30 tisíc korun se jedná o částku 180 tisíc korun.
Jak vytvářet finanční rezervu?
Finanční rezervu si budujte průběžně. Každý měsíc si dávejte stranou alespoň 20 procent z příjmu. Peníze se vyplatí ukládat na samostatný spořicí účet bez výpovědní lhůty. V případě potřeby si totiž můžete peníze rychle vybrat bez sankcí a poplatků. Vyberte si takový spořicí účet, který nabízí alespoň minimální úročení vkladu.
